obr. 1
Pre začiatok v kategórii rýchlostných modelov, uvádzam nasledujúci článok, ktorý vyšiel v časopise Modelář v roku 1982:
Zasloužilý mistr sportu Milan VYDRA
obr. 1
V padesátých létech zaznamenali českoslovenští modeláři první velké mezinárodní úspěchy. Zasloužili se o ně především naši reprezentanti v kategorii upoutaných rychlostních modelů. Jména Husička, Sladký, Pech, ale i další se vesměs ve spojení se superlativy objevovala na stránkách všech modelářských časopisů.
Upoutané rychlostní modely se ve světe létají i dnes, jen jména čs. reprezentantů z popředí výsledkových listin jaksi vymizela. Jsou pro to různé důvody, jedno je však jisté: mají-li se čs. rychlostní modeláři vrátit na pozice dobyté jejich předchůdci, musí mít tato kategorie u nás širší zázemí. Všem upoutaným modelářúm, kteří mají chuť se zasnoubit s rychlostí, proto předkládám návod, jak postavit rychlostní model z dostupného materiálu, jen se základními nástroji. Je samozřejmé, že tento model nebude lámat rekordy, ale i dnešní mistři mají za sebou dlouholetý vývoj, na jehož začátku stáli v letovém kruhu s podobně jednoduchými modely.
A nyní už k stavbě. Návrh představuje rychlostní model s charakteristickými tvary, ne ovšem tak aerodynamicky propracovanými, jak je má špičkový model této kategorie. Na prvrním obrázku jsou uvedeny základní rozměry modelu a odhazovacího čtyřkolového podvozku. Obrázek druhý, znázoròuje v axonometrickém pohledu způsob sestavení trupu z předem opracovaných částí. Hlavním stavebním materiálem je překližka a dřevěná prkénka (buk, palsa, lípa, olše atp.). K lepení použijeme Epoxy 1200 nebo Lepox. Než ovšem začneme model stavět, musíme si nakreslit přesný stavební výkres (příklad výkresu trupu je na barevném přetisku). Při návrhu rozměrů trupu vycházíme z rozměrů použitého motoru, nesmíme také zapomenout na prostor pro nádrž a palivové potrubí.
spodní části trupu 1, tzv. vaničku, zhtovíme nejlépe z tvrdého dřeva (buku). V přední části do ní zapustíme duralové hranoly s otvory se závitem pro šrouby držící motor. Hranoly můžeme také nahradit maticemi zalitými epoxidem. Druhou vrstvu 2 vyříznéme z vícevrstvé překližky tl. 2 až 3mm. Dno vaničky 3 zhotovíme z lípy (topolu, olše) nebo tvrdé balsy. Předek trupu je doplněn výkližkem 4 z tvrdého dřeva.
je složena ze tří vrstev. První 5 je opět z překližky tl. 2 až 3 mm, druhá, 6 a třetí 7 je z lípy nebo z tvrdé balsy. Do třetí vrstvy musíme ještě zhotovit výřezy pro zapuštění křídla a karburátor motoru, které v axonometrickém pohledu nejsou zkresleny.
Před slepením k sobě, všechny díly sesadíme a zkontrolujeme, zda je v trupu dostatečně velký prostor. Po slepení vnitřek trupu začistíme, upravíme výřez pro karburátor a všechny hran trupu zaoblíme. Předek trupu upravíme tak, aby přechod od kuželu vrtule (pokud kužel nepoužijeme, tak od unašeče vrtute) byl plynulý. Na spodní část trupu přilepíme nebo přišroubujeme lyži z hliníku nebo duralu.
obdélníkového průřezu se souměrným profilem o maximální tlouštce asi 8 mm, zhotovíme z tvrdé balsy. Je výhodné slepit je ze dvou prkének, mezi něž zadlabeme a zálepíme trubky pro řídicí dlráty. Podobně uložíme do křídla i páku řízeòí tak, aby co nejméně přečnívala do vnitřku trupu.
vyřízneme z duralového plechu tl. asi 1 mm nebo z překližky tl. 2 mm a zaoblíme hrany. Táhlo řízení k výškovce zhotovíme z drátu do jízdního kola o průměru 1.8 až 2 mm.
nejsou kapotováný, aby bylo možné jednodše nasazovat tlumič či laděný výfuk.
K dokončení modelu jsou ještě zapotřebí šrouby spojující horní část trupu s vaničkou. Musí být nejméně dva: vpředu před, nebo za motorem a na konci trupu.
(v návrhu trupu čárkovaně) postačí klasická. Je důležité, aby byla vyšší a úzká. Za letu se totiž vlivem odstředivé síly hladina paliva vychyluje, což může být u širší nádrže příčinou nerovnoměrného chodu motoru. Vývod paliva musí být jako u všech upoutaných modelů na opačné straně, než jsou řídící dráty.
Při vlastním létání nesmíme zapomenout na otázku bezpečnosti. Maximální pozornost věnujeme pevnosti závěsu řídicích drátů i drátů samotných. Pro bezpečné létání postačí dráty o průměru 0,3 mm, vždy však vyžadujeme, aby pomocníci nebo případní diváci, byli skryti za ochrannou sítí.
V leteckomodelářských klubech je i dnes řada modelářů, kteří s rychlostními modely v dobách jejich slávy létali. Ti vám mohou pomoci řešit některé detaily, které by v tomto popisu zabraly příliš mnoho místa. Doporučuji proto všem zájemcům o létání s rychlostními modely, aby se zapojili do činnosti některého klubu.
© MODELÁŘ, 5/1982/142
Poznámka:
Mnohé technologické postupy sú dnes už prežité a ťažkosti s materiálom (balza, preglejka) už tiež dnes nemáme, preto uverejním upravený plánik a stavebný postup. Už samotný výkres (vpravo hore) je mierne modifikovaný, zo skice v Modelári, pretože sa pôvodný výkres pána Vydru, s najväčšou pravdepodobnosťou, nezachoval alebo by bol len veľmi ťažko dostupný. Navyše štartovací vozík už na kresbe nemá vôbec vhodnú konštrukciu a rekonštruovať takú malú kresbu do prijateľne kvalitnej podoby je veľmi pracné, tak som nakreslil návrh, síce v rovnakom duchu, ale modernejšími prostriedkami a prepracoval som pár detailov.
Oproti pôvodnému postupu sa zmení tvar a profil krídla a tiež aj použité lepidlá. Pribudne napríklad povrchová úprava - spevnenie povrchu laminovaním (nie je nutné) a samotný výkres, inšpirovaný konštrukciou pána Vydru, pripravím a na tomto mieste uverejním ako popis stavby, tak samotný plán.