"Trenér"

cvičný upoutaný akrobatický model na motor 2,5 cm³

Model je určen k nácviku úplné akrobacie a je schopen zalétnout celou sestavu podle podmínek FAI. Tvoří přechod mezi začátečnickými U-modely typu "laťák" a soutěžními akrobatickými modely.

K stavbě

Křídlo. Podle plechové nebo překližkové šablony vyřežeme všechna tvarově shodná žebra křídla 1; dvě středová 1 jsou z tvrdé balsy tlusté 4mm, ostatní z polotvrdé balsy tloušťky 2mm. Složíme je na sebe a obrousíme do přesného tvaru. Vyřízneme - pokud jsou žebra ještě spíchnuta špendlíky do bloku zářezy pro stojinu 2 (z tvrdé balsy tl. 2mm) a pro náběžnou lištu 3 (z balsy 7×7mm). Do žeber levé poloviny křídla uděláme otvory pro lanka řízení. Žebra zasuneme a zalepíme do stojiny se zářezy 2, přilepíme náběžnou lištu 3 a pásnice odtokovky 4 (z balsy 2mm tlusté).

Po zaschnutí přilepíme potah náběžné části křídla 2 z měkké 2mm balsy (po předcházejícím nahřátí nad párou), odtokovou lištu 6 (balsa 4×4mm), koncové oblouky 7 (balsa 2mm) a pásnice žeber (balsa 2×6mm). Na oblouk vnitřní půlky křídla přilepíme kovové trubky (Ø 3/2mm) pro vyvedeni řídicích lanek, na vnější oblouk asi 10 gramovou olověnou zátěž; na oba oblouky pak položebra (z 2mm balsy), jež obrousíme do plynulého přechodu.

Řízení.
Všechny páky řízení jsou z ocelového plechu tl. 1mm. K hlavní páce 10 připájíme důkladně dvě matice M3 tak, aby se páka otáčela na šroubu M3. Připojíme táhlo 12 z drátu o Ø 2mm (svářecí nebo vyplétací do jízdního kola) a řídicí lanka 13 (rozpletené lanko k brzdě u jízdního kola).

Hlavní páka řízení 10 je uložena na šroubu M3×20 upevněném v deskách 9 z 2mm překližky, jež zalepíme mezi střední žebra.

Do hotově vybroušených klapek 8 zalepíme uprostřed zdvojený a tenkým drátem ovázaný drát o Ø 2mm ve tvaru U, jenž je spájen s řídicí pákou 11. Spoje pojistíme přelepením tenkou tkaninou. Celek spojíme s křídlem otočně pomocí tkaninových závěsů. Po zapojení táhla 12 nalepíme potah střední části křídla, který je z balsy tlusté 2mm.

Vodorovná ocasní plocha.
Díly 22 a 26 vyřežeme a vybrousíme z měkké 4mm tlusté balsy. Obě poloviny výškového kormidla spojíme podobně jako vztlakové klapky křídla drátem s řídící pákou 27 a připojíme otočně tkaninovými závěsy ke stabilizační ploše.

Trup je v bokorysu zakreslen bez motoru a palivové nádrže. Motorové lože tvoří bukové hranoly 10×10mm (11) propojené navzájem rozpěrkami z téhož materiálu. Tyto spoje lepíme epoxidem a ještě je pojistíme malými vruty. Motorové lože a lože podvozku 19 (buk 10×10mm) nalepíme na spodní část trupu 12 z balsy tlusté 10mm. Vrchní část trupu 16, jež je rovněž z balsy tloušťky 10mm a končí v místě kabiny, přilepíme až po zalepeni křídla a vodorovné ocasní plochy.

Nakonec přilepíme zesílení trupu 18 (překližka lmm tlustá), ostruhu 24 (ocelový drát o 0 2mm) a svislou ocasní plochu 21 (balsa 4mm tlustá), jež je ustavena v poloze mírně vychýlené ve smyslu z letového kruhu.

Kostra modelu
Lepíme nejlépe lepidlem Herkules, více namáhané části (motorové lože, podvozek, ostruhu, řazení, připojení křídla k trupu a zesílení přední části trupu) lepíme epoxidovým lepidlem.

Palivová nádrž.
28 je spájena z mosazného nebo pocínovaného ocelového plechu tloušťky 0,3mm. Dovnitř nádrže zapájíme přepážku 29, vně trubky a příchytky. Hotovou nádrž vyzkoušíme na těsnost ve vodě, potom ji vymyjeme acetonem a benzínem a teprve posléze zamontujeme.

Podvozek.
21 z pružného duralového plechu tloušťky 1 až 1,5mm je vyztužen ocelovým lankem 22 o Ø 1,5mm. K loži 19 v trupu je podvo¬zek připojen dvěma vruty, případně dvěma šrouby M3 s maticemi zalepenými v loži.

Létáme s podvozkovými koly o Ø 40mm, na sněhu se hodí přimonto¬vat pár duralových lyží o rozměrech 1×65×180mm, jež jsou pevně připojeny k podvozku 21.

Povrchová uprava.
Kostru modelu nalakujeme řídkým čirým nitrolakem a brousíme, případně s tmelením. Křídlo je potaženo tlustým, vše ostatní tenkým speciálním potahovým papírem Modelspan. Celý model po¬tom nalakujeme asi čtyřikrát vypínacím čirým nitrolakem. Každou vrstvu laku po zaschnutí přebrousíme jemným brusným papírem. Barevný nitrolak a vrchní lesklý lak (Epolex, Linolak, Parketolit) nanáší¬me vždycky raději stříkáním.

Na výkresu je naznačen obrys motorového krytu 20, který můžeme zhotovit laminováním anebo z balsy, podobně jako tzv. "bačkory" (aerodynamické kryty podvozkových kol). Model oběma doplňky získá značně na vzhledu, nutné ale nejsou.

Létání

Před prvním létáním zkontrolujeme polohu těžiště úplného modelu (má být v místě předního řídicího drátu, to je asi 40mm od náběžné hrany křídla), dále lehký chod a pevnost řídicího a poutacího zaří¬zení a také samotné křídlo, není-li pokroucené. Případné nedostatky odstraníme před prvním letovým pokusem.

S motorem MVVS 2,5 TRS a vrtulí o Ø 200/140 až Ø 220/140mm a na řídicích lankách nebo strunách o Ø 0,25mm a 17,5 m dlouhých létá TRENÉR dobře i akrobatické obraty nad hlavou pilota.

Seznam materiálu:

*) ideálne polyuretánový lak, ktorý je odolný voči palivu. V prípade úpravy konštrukcie modelu na pohon elektromotorom, rozhodne nie je chybou, keď použijeme celkovo odolnejší krycí lak. Ak sa rozhodnete pre pohon elektromotorom, je bezproblémov možné nahradiť klasický poťahový papier (v pôvodnej konštrukcii Modelspan), nažehľovacou fóliou.